SDÍLEJTE


Robotický svět se neustále posouvá kupředu a doslova nás nutí zažít revoluci digitálního světa, která ještě stále není u konce, dá se říci, že je spíše na začátku. Robotika jako taková se váže na mnoho příbuzných vědních oborů a jejich vývoj neustále ovlivňuje náš pohled na svět, ale také nás nutí přizpůsobit se změnám moderního světa, kterým se jen tak nevyhneme. Jaká je tedy blízká a daleká budoucnost robotického světa? Bude se jednat
o sci-fi obrázek jaký známe z filmů a knih, nebo bude realita kompletně jiná. S Muskovým autem Tesla kroužícím nad naší planetou, technologií robot na pracovištích a robotkou Sophií s občanstvím a popularitou filmové hvězdy je velmi těžké odhadnout, jaká budoucnost nás vlastně čeká.

BLÍZKÁ BUDOUCNOST ROBOTICKÉHO SVĚTA

Je to ironií kolik skutečných vynálezů vzešlo ze sci-fi literatury za poslední století. Literatury, jejíž oddané publikum bylo v dřívějších dobách staveno na vedlejší kolej, a která dnes patří mezi nejpopulárnější žánry moderní literatury. Hranice mezi překvapivostí v této literatuře a realitou je dnes velmi jemná a mnoha případech prakticky neexistující. Věda se stále více inspiruje představivostí a pokrokem, a to jak na bázi inženýrství, tak kombinování tradičních oborů matematiky a neurologie s obory čistě technologickými a softwarovými.

Jaká je tedy blízká budoucnost robotického světa doplněného o stále chytřejší a samostatnější umělou inteligenci? To záleží na tom, do jakého oboru se chcete vydat.

DOPRAVA 


Podívejme se například na dopravu. Čína a Japonsko naprosto dominují tomuto průmyslu díky vlakům využívajícím tzv. Maglev technologie. Principem těchto vlaků je jejich funkce založena na magnetické levitaci, ačkoliv je v tom mnohem více fyziky, než to může znít. Tyto vlaky se nepohybují přímo na kolejích, ale spíše „levitují“ několik centimetrů nad nimi. Poslední rekord z roku 2015 udává rychlost těchto vlaků na 603 km/h. Vývoj tohoto druhu dopravy, i přes vysoké náklady, neustává. Novinkou má být tzv. super Maglev, trať a stroje, které budou ještě rychlejší. Tato technologie, která stále potřebuje vynalézt vědu (zejména z pohledu vakuových trubic pod tlakem) by byla nejen rychlá, ale také velmi bezpečná.

Ani letectví nezůstává pozadu. Kromě neustálého vývoje supersonických letadel přichází také vývoj elektrických letadel, první prototypy již existují, avšak v roce 2017 oznámil vývoj elektrického letadla nový gigant – Boeing. Jedním z důvodů, proč jsou elektrická letadla vynalézána je ochrana této planety, která ve vysokých výškách snáší výpary z letadel mnohem hůře než výpary z aut na zemské ploše. Boeing se nechal slyšet, že na tomto prototypu pracuje, včetně plně automatického leteckého systému. Tato letadla budou pochopitelně mnohem menší.

LÉKAŘSTVÍ 

Války, jak se zdá neutichají a potřeba po nich je v lidech neoblomná. Války jsou jedním z hlavních důvodů způsobujících ztráty končetin, nejsou však jediným. Ke ztrátě končetin mohou vést nehody, ale také nemoci. Protézy jsou již dnes na velmi vysoké úrovni, technologie v blízké budoucnosti to však celé opět změní.
Jedním z nejúspěšnějších projektů je kolaborace evropských vědců a inženýrů, kteří propojují protézu s nervovými zakončeními, které v části končetiny stále zůstávají. To znamená, že část citu je přenesena z protézy do lidského těla a naopak. Stále se jedná o prototyp, je to však prototyp, který může vrátit lidem mnohem více než jen končetinu z různých druhů kovů nebo plastů, vrátím jim taktéž cit.

Dalším takovým projektem je Titan Arm, tato nevrací cit, ale přidává na síle skrze vlastnosti robotické ruky. Vývoj této technologie není inspirován jen komiksy, ale hlavně bude sloužit jako pomocník pro rehabilitaci pacientů s těžkými zraněními končetin. Oproti projektu zmíněnému výše, se v tomto případě jedná o finančně poměrně dostupný produkt, a to díky využití 3D tisku, který značně snižuje náklady.

DALEKÁ BUDOUCNOST ROBOTICKÉHO SVĚTA

Zatímco blízká budoucnost robotického světa se stále více vyjasňuje a jejím hlavním cílem je zlepšení života na této planetě, ta daleká má již mnohem horší prognózy, ty je však nutné brát s velkým nadhledem. Jedním z pesimistů je v tomto ohledu například Udo Gollub, ředitel projektu 17 Minute Language. Oproti němu Bill Gates nebo Elon Musk mají mnohem světlejší vizi technologie a robotiky, která může zachránit planetu v místech a ohledech, kde ji člověk zcela zklamal.

SDÍLEJTE