Lékaři stále více ukládají a posílají údaje o pacientech jako např. laboratorní zprávy v elektronické podobě.
Zvyšuje se tak úroveň zdravotní péče v Evropě, protože se tím, mimo jiné, usnadňuje administrativa a zkracují čekací doby pacientů. Zpráva také zdůrazňuje, že by lékaři mohli lépe využívat informačních a komunikačních technologií (IKT) a nabízet např. dálkové monitorování, elektronické předpisy a přeshraniční zdravotnické služby.
„Evropa začíná sklízet plody širokopásmového připojení v odvětví elektronického zdravotnictví. Jsem ráda, že se lékaři a zdravotní správy snaží pracovat efektivněji,“ řekla komisařka EU pro informační společnost a média Viviane Redingová.„Průzkum také ukazuje, že je nejvyšší čas využívat elektronických služeb mnohem více, protože mohou být k velkému prospěchu všem pacientům po celé Evropě.“
Podle průzkumu zaměřeného na „porovnání míry využívání IKT mezi praktickými lékaři v Evropě“‚ který dnes Komise zveřejnila, hrají aplikace elektronického zdravotnictví v lékařské praxi čím dál větší roli. V EU však zůstávají značné rozdíly mezi dostupností a využíváním těchto technologií. Cca 70 % evropských lékařů používá internet a 66 % používá při konzultacích počítač. Mezi jednotlivými státy jsou však velké rozdíly: Širokopásmové připojení je mezi praktickými lékaři nejvíce rozšířené v Dánsku (91 %) a nejméně v Rumunsku (kolem 5 %).
Administrativní údaje o pacientech jsou u praktických lékařů ukládány elektronicky v 80 % případů: z toho 92 % ukládá v elektronické podobě také lékařské údaje o diagnózách a lécích; 35 % ukládá elektronicky rentgenové snímky. Evropští lékaři si často vyměňují údaje elektronicky s laboratořemi (40 %), méně pak s ostatními zdravotními středisky (10 %).
Z průzkumu vyplývá, že největší pravděpodobnost, že IKT budou využity k profesním účelům, je ve státech, které jsou ve využívání těchto technologií nejdále. Například v Dánsku, kde je vysokorychlostní internet nejdostupnější v EU, komunikuje 60 % praktických lékařů s pacienty elektronicky (průměr EU jsou pouhá 4 %).
Průzkum také upozorňuje na oblasti, které je třeba dále zlepšovat a rozvíjet, jako například elektronické předpisy (ePrescribing), které využívá pouze 6 % praktických lékařů v EU. Jsou rozšířené jen ve třech členských státech:v Dánsku (97 %), Nizozemsku (71 %) a Švédsku (81 %).
Dálkové monitorování, které lékaři umožňuje sledovat pacientovu nemoc nebo léčit chronická onemocnění na dálku, se používá jen ve Švédsku (9 % tamějších lékařů poskytuje služby dálkového monitorování), v Nizozemsku a na Islandu (v obou těchto zemích kolem 3 % lékařů). Komise má v úmyslu podat zprávu o možnostech a rozvoji telemedicíny v průběhu tohoto roku.
Přeshraniční výměna pacientových údajů se uskutečňuje také jen zřídka, provádí jí pouhé 1 % praktických lékařů v EU, z toho nejvíce v Nizozemsku (5 %). Komise chce letos doporučit opatření pro přeshraniční interoperabilitu systémů elektronické zdravotní dokumentace, a také spustí společně s několika zeměmi projekt zaměřený na služby elektronického zdravotnictví pro pacienty cestující v rámci EU.
Většina evropských lékařů souhlasí s tím, že IKT zvyšují kvalitu poskytovaných zdravotnických služeb. Lékaři, kteří IKT nevyužívají, uvádějí jako hlavní překážky nedostatečnou odbornou přípravu a nedostatek technické podpory. Aby bylo možné rozšiřovat elektronické služby ve zdravotnictví, je dle nich potřeba vyšší podíl IKT ve vzdělávání lékařů, více odborných školení a lepší propojení elektronických sítí mezi zdravotnickými pracovníky, kteří chtějí sdílet klinické informace.
