Bezpečnost internetu, aneb skutečná cena svobodného přístupu na internet

Bezpečnost internetu, aneb skutečná cena svobodného přístupu na internet

SDÍLEJTE
By: ITU Pictures
Internet se stal neoddělitelnou součástí moderního života, přináší informace a spojuje celý svět. Internet je ovšem také sledován nejrůznějšími programy, které například mohou vyhledat a ukládat údaje o chování každého jednotlivce, včetně jeho elektronické korespondence. Řada komerčních zájemců pak může vytvořit tzv. „profily“ uživatelů a nabízet jim na míru šité obchodní nabídky. Europoslanci se 21. ledna zabývali bezpečnostními riziky, kterým dnes čelí uživatelé internetu.

Slyšení se konalo v rámci průzkumu Evropské komise ohledně plánovaného sloučení firem Google (internetový vyhledávač) a Doubleclick (výrobce internetových grafických pomůcek).

Napříč 27 členských zemí EU se ochrana osobních údajů výrazně liší, což představuje problém v situaci, kdy internet žádné hranice neomezují. Peter Hustinx, vrchní evropský dozorčí na ochranu dat, ubezpečil posluchače, že evropská ochrana osobních údajů se vztahuje i na internet. Tento názor však zpochybnil řecký liberální poslanec Stavros Lambrinidis a někteří jeho kolegové. V jakých otázkách panují největší spory?

Skutečná cena svobodného přístupu na internet

Současná reklamní hodnota internetového prostředí se odhaduje na 27 miliard amerických dolarů. Z rozmachem internetu se tato hodnota patrně zdvojnásobí během příštích čtyř let. Za těchto okolností je logické, že se bude stupňovat i komerční tlak na samotné uživatele. Řada poskytovatelů internetu již dnes přiznává, že jsou schopni své služby jen rozšiřovat díky investicím inzerentů a reklamních společností.

V současné době je většina obsahu, který je na internetu přístupný, pro uživatele bezplatná. Znamená to ovšem, že prohlížení internetových stránek je doprovázeno neustálou reklamou a pobídkami, abychom za něco utratili naše peníze.

Webové stránky také mají malé záložky, kterým počítačoví experti říkají „cookies“ (koláčky). Jsou to malé prográmky, které se uloží na vašem počítači, když navštívíte určitou stránku. Když se na tu stránku později vrátíte, tak vás už rovnou uvítá malým textem typu „Ahoj Vašku, vítej zpět!“ anebo „Dobrý den, pani Nováková“ apod.

Prostřednictvím těchto cookies vám například internetové knihkupectví připraví nabídku nových titulů a napoví vám, které další knížky si koupili jiní návštěvníci, kteří si vybrali stejnou knihu jako vy. Obchodníci argumentují tím, že nabízejí službu zákazníkům, ochránci osobních dat naopak kritizují, že se jedná o ztrátu soukromé sféry.

Cornelia Kutterer z organizace BEUC, která hájí práva občanů, říká že tímto způsobem dochází ke ztrátě soukromí. Tyto údaje mohou být na počítačích dotyčných firem navíc uloženy dlouhou dobu, vyhledavače jako Google uchovávají informace například 18 měsíců. Když tedy nyní čtete tento článek, tak Google si pořád ještě pamatuje, co jste všechno hledali na internetu okolo vánoc 2006!

Elektronická pošta

Do jaké míry se tato praxe vztahuje také na emaily? Francouzský liberální poslanec Jean-Marie Cavada chtěl vědět, zda Google uchovává i informace o odeslaných emailech. Když například pošlete prostřednictvím programu Googlemail zprávu do Paříže, tak se vám objeví nabídka hotelů ve francouzském hlavním městě. Je jasné, že Google se musí nejprve podívat, kam to vlastně váší zprávu posíláte, aby vám mohl tuto „na míru šitou“ informaci poskytnout.

Zástupce firmy Google potvrdil, že sledují elektronickou komunikaci, ovšem „výhradně pro reklamní účely“. Zástupce firmy Microsoft naopak odpověděl, že tento druh monitorování nepraktikují.

Podobně zajímavá diskuze se rozvinula ohledně klasifikace tzv. IP adresy, která dovolí identifikovat jednotlivé počítače v internetu. Evropská komise nabízí v této souvislosti novou klasifikaci práv uživatelů v internetu.

Zdroj: Evropský parlament

SDÍLEJTE