Výsledky studie: Logistické společnosti by mohly ušetřit více než půl miliardy eur...

Výsledky studie: Logistické společnosti by mohly ušetřit více než půl miliardy eur ročně, pokud by využívaly smíšené elektrické rozvážkové flotily

SDÍLEJTE
  1. března 2024, Eindhoven: Nová studie společnosti EIT InnoEnergy, předního inovačního motoru v oblasti udržitelné energetiky podporovaného Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT), orgánem Evropské unie (EU), zjistila, že smíšené elektrické flotily nákladních kol a dodávek mohou poskytovatelům městské logistiky ušetřit značné náklady v porovnání se 100% provozem flotil s elektrickými dodávkami a přispět tak ke zlepšení celkové kvality života ve městech. 

Výzkum ukázal, že u velkého přepravce doručujícího 2 miliardy zásilek ročně se smíšeným vozovým parkem tvořeným z 80 % elektrokoly a z 20 % e-dodávkami (v porovnání se 100 % vozovým parkem e-dodávek) by roční úspory nákladů mohly do roku 2030 činit přibližně 554 milionů EUR a zároveň by se snížily emise z logistiky na poslední míli až o 80 %. 

Tato zpráva přichází v době, kdy se logistické společnosti snaží zvýšit marže a snížit emise CO2 v souvislosti se zvyšováním objemu elektronických zásilek v Evropské unii (e-commerce) o 8 až 14 % ročně. Současně předpisy, jako je například chystaný zákaz vjezdu vozidel se spalovacími motory ve Stockholmu, vytvářejí současně tlak na logistické operátory, aby snížili emise uhlíku při doručování zásilek na poslední míli. Vzhledem k těmto výzvám se nová studie zabývá stávající mezerou ve znalostech o nákladech, provozních dopadech a dopadech na udržitelnost, které by mělo přidání e-nákladních kol do vozového parku, a uvádí jasná srovnání mezi flotilami dodávek s pohonem ICE, flotilami e-dodávek a smíšenými flotilami.

„Poskytovatelé logistických služeb se dnes potýkají s mnoha souběžnými výzvami: rostoucím objemem zásilek, přísnějšími městskými předpisy a potřebou šetřit náklady v oblasti podnikání s nízkou marží,“ říká Jennifer Dungsová, globální vedoucí oddělení mobility ve společnosti EIT InnoEnergy. „Tato studie ukazuje, že elektrokola jsou nejen udržitelným způsobem řešení těchto výzev, ale také nákladově konkurenceschopná a životaschopná pro velké logistické hráče – a to už dnes, a ještě více do roku 2030.“

Zjištění ukázala, že používání elektrokol snižuje celkové náklady na zásilku ve srovnání se samotnými elektrokoly, a to bez ohledu na skladbu vozového parku a uspořádání města.

V základním případě studie, který předpokládá, že ve velkém, hustě osídleném městě bude v roce 2023 provozován vozový park s 60 % podílem elektrokol a 40 % e-vozidel, budou celkové náklady na jednu zásilku o 0,05 EUR nižší ve srovnání s vozovým parkem s čistě e-vozidly (1,36 EUR oproti 1,41 EUR).

Do roku 2030 by se tento rozdíl v přepočtu na jednu zásilku zvýšil na 0,20 EUR. Pro velkého logistického hráče, který doručuje 2 miliardy balíků ročně, by tyto centové částky znamenaly roční úspory ve výši přibližně 95 milionů eur dnes (2023) a zhruba 390 milionů eur do roku 2030.

V optimalizovaném scénáři (80 % e-kol/20 % e-dodávek, provoz ve středně velkém městě) by byly úspory ve srovnání s vozovým parkem se 100 % e-dodávek ještě výraznější: o 0,08 EUR, tj. 5,3 %, nižší náklady na jednu zásilku dnes (2023) by pro tak velkého poskytovatele logistických služeb znamenaly celkové roční úspory ve výši přibližně 156 milionů EUR.

Tento rozdíl v nákladech na jednu zásilku by se do roku 2030 vyšplhal na 0,28 EUR, tj. 17,0 %, což by znamenalo celkové úspory ve výši zhruba 554 milionů EUR. Důležité je, že k těmto celkovým úsporám ve všech scénářích dochází navzdory dodatečným nákladům vzniklým smíšeným vozovým parkům, které spočívají především ve zvýšených personálních nákladech na třídiče balíků v mikrotřídicích centrech a na doručovatele.

Kromě úspory nákladů se města snaží získat výhody z používání smíšených vozových parků. Výsledky studie naznačují, že zavedení elektrokol by mohlo snížit emise z logistiky na poslední míli až o 80 % ve 100 největších evropských městech a zároveň snížit dopravní zácpy a konkurenci o místo nahrazením až 120 000 dodávek.

V porovnání se 100% vozovým parkem e-vozidel studie ukazuje, že smíšené vozové parky snižují tlak na místní sítě, což odpovídá roční spotřebě energie až 850 domácností v jednom městě.

Jennifer Dungsová dodává: „Aby bylo možné využít potenciál smíšených vozových parků, musí města a poskytovatelé logistických služeb spolupracovat. Je zde velký potenciál pro rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru, které by optimalizovalo plánování infrastruktury a zajistilo, že se plně využijí výhody udržitelnosti, úspory místa a nákladů. Cílem této studie je provést rozhodovací orgány v Evropě výzvami, které souvisejí se zvládáním rostoucích objemů zásilek, udržením nákladové efektivity a zvýšením flexibility a udržitelnosti doručování na poslední míli.“ 

Kompletní znění studie „Finding the Right Mix: The Hidden Costs, Complexities, and Benefits of Mixed Electric Fleets in Last-Mile-Logistics“ je k dispozici ke stažení zde: Micromobility Report (innoenergy.com) 

Informace o studii

Tato kvalitativní a kvantitativní studie byla provedena metodou zdola nahoru pro evropské trhy s využitím dat a analytické podpory přední strategické poradenské společnosti v kombinaci s poznatky a daty od několika velkých poskytovatelů kurýrních služeb, expresních služeb a služeb doručování balíků (CEP), jakož i od společností a partnerů z portfolia EIT InnoEnergy. Na základě těchto datových vstupů a kvantitativního modelování poskytují výpočty studie komplexní posouzení úspor nákladů a emisí ze smíšených doručovacích flotil v téměř 40 scénářích mapujících různé archetypy měst, dopady na náklady a složení vozového parku.

Byly zvažovány tři různé poměry e-nákladních kol a e-vozidel:

  • základní případ (60 % e-nákladních kol/40 % e-vozidel),
  • optimalizovaný případ (80 % e-nákladních kol/20 % e-vozidel),
  • konzervativní případ (30 % e-nákladních kol/70 % e-vozidel).

Tyto varianty byly porovnány pro tři různé archetypální uspořádání města – velké, rozlehlé město s velkým geografickým rozptylem (jako je Berlín, Madrid, Řím nebo Londýn); velké, hustě osídlené město s menším geografickým rozptylem (jako je Paříž, Amsterdam, Barcelona, Stockholm nebo Vídeň); a středně velké město se směsí rozptylu a hustoty.

Výsledky a závěry celé studie vycházejí z dříve uvedených vstupů, publikovaných zdrojů, rozhovorů s odborníky a společných výsledků modelování.

SDÍLEJTE